15.9.2009

Petr Macháček - bojovník a trenér

S bojovým uměním začal Petr Macháček již v sedmi letech. V minulém režimu se samozřejmě zpočátku více věnoval tzv. bojovým sportům (jako například karate), zápasu/volnému stylu či boxu. Hodně mu také v této době pomohli vedoucí ze zájmových oddílů či „skautských“ táborů, kterých se Petr účastnil. Někteří z těchto lidí byli bývalí výsadkáři nebo i armádní specialisté. Díky tomu získával své první zkušenosti nejen pro kontaktní boj, ale i dovednosti, které jsou dnes součástí tzv. extrémních sportů.

Učil se lézt po skalách, slaňovat do jeskyní, potápět se, přežívat v přírodě, časem se dostal i k parašutismu a paraglidingu. Karate se věnoval přibližně 13 let, zhruba 3 roky zápasil, vyzkoušel si také několik let cvičit judo, jiu jitsu a box. Časem prošel i několika kung-fu styly. Vždy se snažil o to, aby ho učili kvalitní učitelé. Těsně před revolucí dostal Petr několik německých časopisů o bojovém umění. Zde ho upoutaly články týkající se Muay-thai. Jak sám Petr říká: „Dnes už je to normální, ale tenkrát pro mě bylo nepochopitelný vidět nahý chlapy jen v trenýrkách, jak se unfair kopou do nohou, koleny do těla nebo se mlátí lokty do hlavy.“ Petr se začal od této doby o Muay-thai více zajímat a tento „zájem“ mu vydržel dodnes. Zpočátku studoval podle fotek, obrázků či jiných dostupných informací. Jako další kroky kontaktoval tehdejší asociace v Německu a Holandsku a hned, jakmile se otevřely hranice vyrazil učit se tam thajský box. Začátky byly krušné, aby ušetřil, jezdil stopem, spal v tělocvičně, kde se cvičilo a vařil si a jedl konzervy, které si s sebou přivezl. Po nějaké době založil Českou asociaci Muay-thai a první oficiální klub a také odjel cvičit přímo do Thajska - kolébky Muay-thai. Do současné doby byl Petr v thajských kempech trénovat přibližně 14-krát, a to buď sám nebo se svými svěřenci. Jeho klub Hanuman Gym Praha je nejstarší oficiální klub v České republice a Petr během své trenérské kariéry vychoval (a jsem přesvědčen, že i do budoucna vychová) mnoho špičkových zápasníků. Jeho svěřenci vybojovali nejen tituly mistrů republiky, ale i několik titulů mistrů Evropy či světa. Časem se Petr s nasazením sobě vlastním věnoval také Ultimate fightingu, Vale-tudo, Brazilskému jiu-jitsu či v posledních letech populárnímu M.M.A. V rámci dalších sportů se věnoval snowboardingu, vodnímu a zimnímu lyžování a také závodně motokrosu.

P01

S Péťou Macháčkem jsem se poprvé setkal, zacvičil a popovídal již v roce 1988 na jedné sportovní akci na severu Čech.

Patřil jsem tehdy mezi předváděcí kung-fu tým Romana Hladíka a Petr s několika kolegy velmi atraktivně ukazovali bojové použití zbraní kobudo (nunchaku, sai, tonfa,…), ale i přerážecí techniky či velmi tvrdou a funkční sebeobranu. Časem jsem se s Petrem setkal na několika trénincích a seminářích různých bojových umění. Velký zlom pro mne osobně nastal v roce 1992, kdy jsem s Petrem začal intenzivně soukromě trénovat. Mimo zvyšování fyzické kondice, byl náš trénink zpočátku zaměřen převážně na thajský box. Až teprve po nějaké době jsme se s Petrem dostali k velmi účinnému systému sebeobrany a jeho stylu pojetí boje s chladnými zbraněmi. Petr mě od jistého momentu neučil pouze jednotlivé techniky, ale i jakým způsobem je co nejlépe vyučovat. Zaměřili jsme se na metodiku výuky, identifikaci a odstranění chyb cvičenců, správné a vhodné chování instruktora, zajištění bezpečnosti při cvičení, předvedení a doporučení vhodných cviků k protažení či posílení, atp.

P13

To, co jsem si od Petra odnesl asi nejvíce, je nejen reálný pohled na boj, na funkčnost technik, ale i určitou otevřenost mysli učitele/instruktora - vstřebávat nové informace, poznatky, techniky, metodiku atp. Kdykoliv Petr vycestoval za cvičením do zahraničí, téměř pokaždé přivezl nějaké „zajímavosti“. Například již v roce 1994 mi předvedl několik desítek technik brazilského jiu-jitsu (tehdy pracovně nazývaného Bra-jutsu), které ho naučil jeden blízký student rodiny Gracieů na cvičebním kempu v Thajsku. Podobně jsme se dostali i k zajímavým instruktorům, kteří cvičili Rukopašnyj boj,Vale-tudo, Krav-maga či Sambo. Někteří přijeli i na cvičební pobyt do ČR. Díky Petrovi jsem se dostal i k filipínskému systému boje s tyčí a nožem Lakas Katorse, kdy mne Petr zkontaktoval s Darrelem Casiňo.

P03

Petr bude také vždy již neodmyslitelně spojován s firmou Skatach.

Skatach vzniklo coby sdružení v roce 1992, a to na popud právě Petra Macháčka a několika dalších odborníků zabývajících se nejen plnokontaktním bojem, střelbou a sebeobranou, ale především celkovou bezpečností. Skatach se později ze sdružení stala firmou a od přelomu roku 1997 funguje jako společnost s ručením omezeným. Název SKATACH je vypůjčen z keltských legend. Je to jméno mocné bojovnice a čarodějky, která vycvičila nejstatečnější válečníky keltského rodu. Proto hlavní náplní firmy SKATACH je výcviková, ochranná a poradenská činnost v oblasti bezpečnosti.

P16

Já sám velmi rád vzpomínám na období společných tréninků instruktorů Skatach a jejich externích spolupracovníků. Na těchto výcvicích měl vždy svůj lví podíl právě Péťa Macháček. Některé tréninky byly zaměřené na sebeobranu a boj zblízka, střeleckou a taktickou přípravu nebo na boj s chladnými zbraněmi. Jindy jsme absolvovali skálolezení a práci ve výškách, přežití v přírodě, týmovou spolupráci při pohybu terénem nebo při překonávání překážek. Kdo měl zájem, mohl se věnovat parašutismu, potápění, raftingu, jízdě na koni, paraglidingu apod. Obrovsky přínosná byla také různá speciální školení či kurzy zaměřené například na první pomoc, novinky v zabezpečovací technice, činnost osobního strážce, preventivní pyrotechnické prohlídky, obrannou jízdu vozidlem, střelbu z odstřelovacích a útočných pušek apod.

P04

V rámci bezpečnostní činnosti fungovali členové Skatach na mnoha zakázkách jako osobní ochránci či bezpečnostní poradci. Zajišťovali také ozbrojené doprovody cenin či finančních hotovostí a podíleli se i na dalších speciálních projektech. Instruktoři Skatach realizovali různé druhy výcviků u mnohých tuzemských, ale i zahraničních bezpečnostních služeb, cvičili například agenturu Pinkerton, Fénix, Securitas, Greenguard, Izros, Pedus servis, Ochranu židovských památek, Custos, Comeflex Consulting atd. To, čím se ale opravdu odlišovala výcviková činnost Skatach od jiných výcvikových subjektů v ČR, byla její spolupráce se státními ozbrojenými složkami, a to Policií ČR, Vězeňskou službou ČR, Celní správou ČR a

P08 P06

P09 P07

Vojenskou policií AČR. Rád bych zdůraznil, že tyto akce nebyly zadarmo provedené ukázkové semináře, ale oficiální placené zakázky. Spolu s Petrem si asi nejvíce ceníme několika specializovaných kurzů, které jsme provedli pro vybranou skupinu příslušníků Útvaru rychlého nasazení PČR (ÚRNA). Dále pak výcviku pro členy zásahové jednotky PČR určené pro Hlavní město Prahu a pro zvláštní skupinu Vězeňské služby z věznice Ruzyně.

P10 P12

Hlavním důvodem, proč jsem napsal tento článek, byla skutečnost, že ačkoli jsem prošel v posledních několika letech celou řadou kurzů, školení, výcviků i soukromé výuky, stále vzpomínám a čerpám z toho, co vše mne Petr naučil. Jsem rád, že mohu říci, že Petr je nejen můj učitel a pracovní kolega, ale i jeden z mých nejlepších kamarádů. Samozřejmě, že i Petr, tak jako každý člověk, má své negativní vlastnosti, přesto si obrovsky cením toho, že jsem se díky němu mohl rozvíjet nejen jako bojovník, ale i jako učitel. V poslední době lidé často zapomínají na pojmy jako vděčnost, čest, loajalita či pokora. Jsem přesvědčen o tom, že bychom neměli zapomínat na lidi, kteří nám pomohli na té naší CESTĚ, kteří nás motivovali, povzbuzovali nebo přímo nasměrovali. Péťo - díky za všechno!

P11

Text: Martin Hradecký, www.serrada.cz

« zpět na články